Vysvětlíme podstatu Feynmanovy QED teorie dráhového integrálu, s nimž je animován M-interferometr a vznik interferenčních obrazců na jeho obrazovce. Animačním programem ukážeme postup měření vlnové délky světla. Michelson a Morley v roce 1887 s M-interferometrem prováděli experimenty s cílem měřit „éterový vítr”. Výsledky jejich experimentů neprokázaly existenci éterového větru, a tím zpochybnily nejen teorii éteru, ale také všeobecnou platnost mechaniky Newtona. Negativní výsledek Michelson-Morley experimentu (M-M experimentu) v roce 1905 objasnila Einsteinova Speciální Teorie Relativity (STR), která posunula poznání za hranice Newtonovy mechaniky. Dilataci času a kontrakci délek vyplývající z STR názorně ilustrujeme animací M-interferometru v jeho relativním pohybu vzhledem k zdroji světla.